Jestřebí (hrad)
JESTŘEBÍ
Na osamocené rozeklané pískovcové skále nedaleko Máchova jezera se nad stejnojmennou vsí tyčí zřícenina nevelkého hradu. V pozadí se rýsují malebné Provodínské kameny a dotvářejí tak romantický ráz zdejšího Kraje. Kdysi hrad navštívil také Karel Hynek Mácha, kterému prý připomněl obrácený koráb. Hrad založil v letech 1292—1295 Jindřich Berka z Dubé, ale Jestřebí čekal podobný osud jako mnoho obdobných menších hradů v kraji — v roce 1426 ho napadli a dobyli společně s Českou Lípou husité, kteří ho předali svému hejtmanoví Jindřichovi Hlaváčovi z Dubé. Jedním z dalších hradních pánů byl Čeněk z Dubé, který se proslavil tím, že podnikal loupežné výpravy do Lužice. Lužice se rozhodla výpady oplatit trestnou výpravou do Čech. Čeněk proto rychle hrad prodal Janu Smiřickému, veliteli litoměřické posádky. Ten byl později popraven za zradu krále, ale jeho potomci si Jestřebí udrželi ještě čtyři desítky let. V roce 1491 hrad koupil a připojil ke svému panství Kryštof z rodu Vartenberků. V té době ovšem hrad již značně chátral a v polovině 16. století definitivně zpustnul. Dodnes se dochovalo schodiště vytesané ve skále, zbytky zdí na nižší plošině a torzo hradního paláce a věže na nepřístupném vyšším skalním bloku.
Skalní schodiště je údajně dílem skřítků, kteří si v dávných dobách v pískovci stavěli rozsáhlá sídla, propojená nekonečnými chodbami a tunely. Traduje se, že ze strachu před lidmi skály prakticky neopouštěli. Přesto se našel jeden, který zatoužil podívat se na denní světlo, a tak jednoho dne vystoupil z podzemí právě ve chvíli, kdy jedna dívka ze vsi Jestřebí hnala husy k rybníku. Měla půvabnou tvář, byla milá, ale dosahovala výšky sotva pětiletého dítěte. Protože se jí všichni ve vsi smáli, dívka se raději odstěhovala na odlehlou samotu, a tak si jí vesničané přestali všímat a odepsali ji. Skalnímu skřítkovi ovšem její velikost nevadila, spíše naopak, na první pohled se do maličké dívky zamiloval. Sedávali spolu na kraji rybníka anebo ve skalách, povídali si o Životě na zemi i pod ní, až Jednoho dne dívka projevila zájem spatřit podzemní říši na vlastní oči. A tak zamilovaný skřítek vytesal pro svoji milovanou schodiště, kterým by se pohodlhě dostala až do nitra skal. Jednoho dne dívka zmizela, ale protože její osud hikoho nezajímal, nikdo se po ní také nesháněl. Možná že se jí mezi skřítky natolik zalíbilo, že zůstala v podzemí po zbytek života. A jako jedinou památku po sobě zanechala schodiště vytesané ve skále...
zdroj: Magdalena Wagnerová - Tajemství zřícenin v Čechách a na Moravě, 2011
Jestřebí je zřícenina skalního hradu v obci Jestřebí v Libereckém kraji, ležící 9 km jihovýchodně od okresního města Česká Lípa a 6 km severozápadně od města Doksy, v nadmořské výšce 259 metrů. Byl založen Berky z Dubé koncem 14. století a postupně zchátral. Zřícenina je chráněna od roku 1958 jako kulturní památka České republiky pod číslem 35083/5-3021.
Hrad byl postaven kolem roku 1400 u obce, která je zmiňována roku 1295 jako majetek Jindřicha z Dubé a Jestřebí. I počátkem 15. století zdejší krajinu vlastnili Berkové z Dubé. Roku 1426 byl hrad dobyt spolu s nedalekou Českou Lípou husity. Ti jej svěřili do péče svému hejtmanovi Jindřichovi Hlaváčovi z Dubé, po husitských válkách zde byl Čeněk z Dubé, který se shoně s Vartenberky a Mikešem Pancířem ze Sloupu podnikal loupežné výpravy do Lužice. Lužice výpady oplatila trestnou výpravou do Čech. Čeněk před nimi hrad rychle prodal Janu Smiřickému, veliteli litoměřické posádky. Ten byl sice později za zradu krále popraven, ale zdejší panství si jeho potomci udrželi dalších 40 let. V roce 1491 hrad koupil a připojil ke svému sousednímu panství Kryštof z rodu Vartenberků. O padesát let později, přesně roku 1547 byl označován jako pustý.
Během 18. století zdivo začali rozebírat vesničané a pak došlo k odpadávání narušených skalních bloků.[6]. Je záznam z roku 1825,
kdy musely být kvůli padajícím skalám odstraněny z podhradí tři domky.
Také v druhé polovině 19. století bylo zaznamenáno několik zřícených
skal a přístup byl popisován jako životu nebezpečný. Kolem roku 1830 byly provedeny úpravy romantické stavby.
Hrad podléhá zkáze
Rozpadání skalního podloží pokračovalo po celé 20. století. Jako příčina je uváděna nevhodná činnost lidí, zejména těžba pískovce a také prorůstání puklin náletovými dřevinami. Lze očekávat, že proces rozpadu bude pokračovat.
Ve čtvrtek 1. října 2009 se zřítila další část hradu a ten byl následně pro veřejnost uzavřen. Hrad byl ale po půl roce opět zpřístupněn veřejnosti.
V následujících letech proběhla ostrá diskuse, týkající se vhodnosti zabezpečení památky pomocí bariér a ocelových sítí. Konečný verdikt vyslovila až tzv. památková rada Národního památkového ústavu, jejíž členové v roce 2012 posoudili situaci přímo na místě a připustili možnost vybudování bariér.
(zdroj: Wikipedia)
