Držkov

Obec Držkov (německy Drschke) se nachází v okrese Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký. Žije zde 589 obyvatel. (zdroj: Wikipedia)

1903 (zdroj: fotohistorie.cz)
1903 (zdroj: fotohistorie.cz)
1955 Silnice ke kostelu (archiv Jiří Peterka)
1955 Silnice ke kostelu (archiv Jiří Peterka)
Držkov 1947 -  Střed obce s budovou dnešního obecního úřadu a benzínovou pumpou (archiv Jiří Peterka)
Držkov 1947 - Střed obce s budovou dnešního obecního úřadu a benzínovou pumpou (archiv Jiří Peterka)
Kostel sv. Bartoloměje
Kostel sv. Bartoloměje
1900 - Tělocvična, pohled na Držkov, kostel, škola, partie od Kamenice (zdroj: Fotohistorie.cz)
1900 - Tělocvična, pohled na Držkov, kostel, škola, partie od Kamenice (zdroj: Fotohistorie.cz)
1907 (zdroj: fotohistorie.cz)
1907 (zdroj: fotohistorie.cz)
1909 - náměstí (zdroj: fotohistorie.cz
1909 - náměstí (zdroj: fotohistorie.cz
1910 Bylo vůbec možné, že tady ještě nebyly automobily? (zdroj: Fotohistorue.cz)
1910 Bylo vůbec možné, že tady ještě nebyly automobily? (zdroj: Fotohistorue.cz)
1910 Fara, kostel, škola, hospody - tak má vypadat střed metropole (zdroj: fotohistorie.cz)
1910 Fara, kostel, škola, hospody - tak má vypadat střed metropole (zdroj: fotohistorie.cz)
1914 Celkový pohled (zdroj: fotohistorie.cz)
1914 Celkový pohled (zdroj: fotohistorie.cz)
1920 Už byla zavedena "elektrika" (zdroj: fotohistorie.cz)
1920 Už byla zavedena "elektrika" (zdroj: fotohistorie.cz)
 1930 (zdroj: fotohistorie.cz)
1930 (zdroj: fotohistorie.cz)
 1944 Pohled z věže kostela (zdroj: fotohistorie.cz)
1944 Pohled z věže kostela (zdroj: fotohistorie.cz)
1960 (zdroj: fotohistorie.cz
1960 (zdroj: fotohistorie.cz

Obec Držkov leží v úvalu lemovaném okolními kopci, které dosahují nadmořské výšky od cca 600 do 869 m n.m (Černá studnice). Dolní část obce spadá za hranicí zástavby prudce do mimořádně romantického údolí divoké říčky Kamenice (pravý přítok Jizery).

Pokud je známo, prvně osídlili území Držkova pohanští Slované, kmen Chorvátů. Jak ukazují archeologické výzkumy hrobek, žilo zde v 10. - 11. století n.l. asi 60 obyvatel. Držkov ležel na zemské stezce spojující Turnov s Novosvětským průsmykem. Co se týče poněkud diskutovaného názvu obce (1352 Dryzkow, 1369 Drzkow, 1624 Držkow, 1654 Zdržkow, 1720 Trschkow, 1843 Drschkow, 1854 Držkov, 1939 Drschke/Držkov, 1945 Držkov), jeho původ není doložen. Soudí se, že ještě před tím, než tu žilo zmíněných šedesát obyvatel, provozoval zde svoji živnost jistý kovář Držislav, krátce řečeno Držek a teritorium jeho živobytí tudíž nazývali Držekov. Pokud by to "e" nebylo v souladu s vývojem českého jazyka vypuštěno, nebyli by zdejší rodáci vystaveni nemístným a neinteligentním rádoby vtípkům, že se vlastně jedná o Maulendorf, Kuschendorf atp.

Ve 12. století, když převládlo křesťanské náboženství, byl zde vystavěn dřevěný kostelík a fara, které byli v péči řádu Cyriaků. Historické údaje jsou dokumentovány počínaje rokem 1352. Patronem Držkova a okolních farností byl mnich Jarek ze Železnice. Po několika "změnách ve vedení", k nimž došlo v 15 století, stal se Držkov součástí panství Návarov, v jehož vlastnictví se vystřídali Valdštejnové, Vartenberkové, Hazenburkové a mocný rod Smiřických. Po bitvě na Bílé hoře se stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, který je postoupil vdově po generálu Lamottovi. Držkov si velmi oblíbila paní Marie Angela z Nunklu, roz. Lamottová, neboť jí prý vyléčila oči voda ze studánky "Boží voda". S využitím materiálu ze zbořeného hradu Návarov postavila v jeho blízkosti zámek a z vděčnosti nad vráceným zrakem nechala v r. 1669 vybudovat v Držkově zděný kostel sv. Bartoloměje, který byl do současné podoby, tvořící výraznou dominantu obce, přestavěn v polovině 19. století. Potomci Lamottů, Ehrenburgové, drželi návarovské panství až do 19. století, kdy zámek a příslušející nemovitosti zakoupil p. JUDr. Vaníček. V současné době je zámek ve vlastníctví jeho potomků.

Držkov byl až do šedesátých let devatenáctého století obcí zemědělskou. V té době se zde začala rozšiřovat sklářská výroba (korále, kroužky) a obec se začala měnit na průmyslovou. Tento přechod završil na přelomu století vznik dvou textilních továren (tkalcoven).V té době, r. 1909, byl Držkov, jako pokroková a kulturně vyspělá obec, povýšen na městys. Jeho největší rozkvět probíhal ve 20 - 30. letech dvacátého století. Počet domů se tehdy zvýšil o třetinu - na 210, počet obyvatel dosáhl tisícovky, obec byla elektrifikována, byl postaven obecní vodovod a z části i kanalizace a přes určitý útlum spojený se světovou hospodářskou krizí dosáhl Držkov vysokého životního a kulturního standardu a to zejména díky sklářské výrobě bižuterního a uměleckého charakteru (korále, ryté sklo).

Pokrokové a kulturní směry se rozvíjely od osmdesátých let 19. století. Byla založena tělocvičná jednota Sokol (1885), ochotnický spolek - pěvecko-divadelní jednota LEV, spolek dobrovolných hasičů, po vytvoření samostatného státu se spontánně, mnohdy i přes velké rozpory v rodinách, rozšířilo nové náboženství - československé. a zřízen kostel církve československé - Husův sbor. Držkov byl proslavenou líhní muzikantů, jichž velká část jezdila se svým kumštem za výdělkem po celé Evropě.

V protektorátu Čechy a Morava byl Držkov příhraniční obcí - sousední Plavy byly již přiřazeny k Velkoněmecké říši - a jako takový se stal útočištěm pro Čechy vypuzené z německého území. Krátce po 2. světové válce se utečenci vraceli domů a zároveň se stěhovali do pohraničí i někteří držkovští starousedlíci a počet obyvatel poklesl na polovinu.

Zemědělství zaznamenalo výraznější rozkvět v sedmdesátých letech 20. století vytvořením většího družstevního celku, který byl po r.1990 zlikvidován, zahrnujícího i okolní obce. Textilní průmysl ustoupil sklářství, převládla výroba technického a laboratorního skla soustředěná do n.p. Technosklo a k jeho právním nástupcům, rozvinula se i výroba skla dekorativního.

Pro svoji polohu, možnosti koupání, lyžování, turistiky letní i zimní, houbaření, divokou vodu, jakož i pro svoji dopravní dostupnost se Držkov stal vyhledávaným a oblíbeným místem mnoha lidí, ať již jej navštěvují pravidelně, sporadicky nebo výjimečně, nebo se - tak jako Vy - k jeho návštěvě teprve chystají.

1907 Brusírna skla firmy Brůna a Bouček (zdroj: fotohistorie.cz)
1907 Brusírna skla firmy Brůna a Bouček (zdroj: fotohistorie.cz)
1908 - poštovnéí úřad (zdroj: fotohistorie.cz)
1908 - poštovnéí úřad (zdroj: fotohistorie.cz)
 1910 To ještě bylo koho učit (zdroj: fotohistorie.cz)
1910 To ještě bylo koho učit (zdroj: fotohistorie.cz)
1910 Zástavba opravdu nebyla hustá (zdroj: fotohistorie.cz)
1910 Zástavba opravdu nebyla hustá (zdroj: fotohistorie.cz)
1914 Sokolovna a vnitřní vybaveni tělocvičny (zdroj: fotohistorie.cz)
1914 Sokolovna a vnitřní vybaveni tělocvičny (zdroj: fotohistorie.cz)
1915 Ulice (zdroj: fotohistorie.cz)
1915 Ulice (zdroj: fotohistorie.cz)
 1923 (zdroj: fotohistorie.cz)
1923 (zdroj: fotohistorie.cz)
 1933 (zdroj: fotohistorie.cz)
1933 (zdroj: fotohistorie.cz)
1955 panorama (zdroj: fotohistorie.cz)
1955 panorama (zdroj: fotohistorie.cz)
1969 (zdroj: fotohistorie.cz
1969 (zdroj: fotohistorie.cz